Nashi hruška
Hruška nashi je běžnému spotřebiteli známá díky charakteristickému způsobu balení v obchodech - v bílé měkké síťce. Podobá se na jablko, avšak chuť má podobnou hruškám. Pro někoho je to pochoutka, pro jiné jen další ovoce, které je příliš neláká. V první řadě však jde o asijské, vlastně tak trochu tropické ovoce, které se dostává i na pulty našich prodejen a v poslední době se i díky šlechtitelům dostali stromky nashi do našich zahrad. Mrazuvzdorné hrušky nashi se objevily v našich obchodech teprve nedávno. V japonské domovině dorůstá v sadech běžně do výšky 2 metrů, do této výšky se udržuje při vyšších stromech záměrně, pro lepší udržitelnost pěstování a sklizně plodů. Běžně se však zvedá až do výšky 12 metrů, čímž je nejvyšší rostoucí hruškou. Japonské oblasti nejvíce známé pěstováním a vývozem nashi jsou Chiba, Tochigi, Biigata, Saitama, Nagano, Fukushima, Tottori a další. Na Kypru se pěstuje v oblasti Kyperounte a stejně tak i v Nepálu a Indii, kde ji nazývají jménem nashpati.

Plody se přitom sbírají výhradně ručně s velkým ohledem na bezpečnost. Nyní nemám na mysli bezpečnost sběračů, ale plodu samotného. Jakýkoliv tlak na plod může způsobit zhnědnutí. K nám se jich nejvíce dováží z Číny. Už semínka těchto plodů by měly být mrazuvzdorné, ale nejlépe si je při snaze pěstovat vlastní nashi zakoupit celou rostlinku, protože při pěstování ze semínek z koupených plodů je mladá pravděpodobnost úplné obrany rostliny vůči našim silným mrazům. Nejvíce je v současnosti rozšířená v Číně, Japonsku, na Novém Zélandu, v Austrálii a v USA. Méně se mluví o pěstování v severní Africe, a jen lokálně u našich pěstitelích.

Nashi je nejlepší čerstvé a syrové
Nashi má nejlepší chuť, pokud je čerstvé a zejména syrové. Mnohem sladší je zbavené slupky, ale ani se slupkou vůbec není špatné. Pro svou křupavou, zároveň jemnou, sladkou bílou dužinu je oblíbenou přísadou do ovocných koktejlů a používá se také v kuchyni, zejména jako trochu více exotická náhrada za "obyčejné" jablka.